Jak mohu tetřívkovi pomoci?
- Chovejte se ohleduplně k místům, která jsou jejich domovem.
- Neplašte je zbytečným pohybem mimo turistické trasy.
- Přispějte finančně na jeho ochranu
Tetřívek obecný
(Lyrurus tetrix)
Krkonoše a Jizerské hory jsou jedny z posledních oblastí v naší zemi s relativně početnou populací tetřívka. Pro ochranu tohoto silně ohroženého ptačího druhu zde byly vyhlášeny tzv. ptačí oblasti v rámci evropské soustavy Natura 2000. Přesto počet samců podle posledního sčítání v roce 2017 klesl už na pouhých 74 kohoutků v Krkonoších a 30 v Jizerských horách. Další populace se nacházejí v Krušných horách a na Šumavě.
Na populacích v Krkonoších, Jizerských a Krušných horách závisí přežití druhu v celé ČR! Pokud nic neuděláme, tetřívek zde vyhyne.
foto: Kamila Madejová
Pomoci můžete i Vy. Vše se počítá…
Jak vypadá tetřívčí rodina?
Tetřívek je hrabavý pták podobné velikosti jako domácí slepice. Je příbuzný známějšího a většího tetřeva hlušce, se kterým bývá někdy zaměňován.
Samec (kohoutek)
samec (kohout) tetřívka (foto: Libor Dostál)
Samička (slepička)
samička (slepička) tetřívka (foto: Libor Dostál)
Poslechni si mě
Kde tetřívek žije?
Tetřívek má rád otevřená stanoviště, podmáčené louky, rašeliniště, vřesoviště, paseky s bohatým bylinným patrem – s borůvkami, brusinkami, s porosty borovice kleče, vrb, bříz a jeřábů. Jejich plody, pupeny, listy i jehličí tvoří tetřívkovu potravu. V blízkosti by měly být také mladší porosty stromů a keře poskytující ochranu a prostor k hnízdění. Nesmí chybět ani obnažená místa bez vegetace, kde tetřívci hrabou a sbírají kamínky (tzv. grit), které jim v žaludku pomáhají lépe trávit potravu.
(foto: Tomáš Korytář)
Kolik je dnes u nás tetřívků?
Tetřívek je v současnosti jedním z nejohroženějších druhů ptáků v ČR. Aktuálně se u nás nacházejí poslední 3 populace:
%
v Krkonoších a Jizerských horách
%
v Krušných horách
%
na Šumavě a v Boleticích
Početnost tetřívka obecného v Krkonoších
(sčítané stavy kohoutků)
Pomoci můžete i Vy. Vše se počítá…
Fotogalerie
Proč tetřívci mizí?
1.Tetřívek je konzervativec
Tetřívci jsou velmi fixovaní na místo, kde se narodili – většina samců stráví celý svůj život do 1 km od místa vylíhnutí, samice se přemisťují do 5 km a přelet nad 10 km je naprostou výjimkou. Posílení místní populace jedinci, kteří by sami přiletěli z jiné populace, je kvůli ostrůvkovitosti a vzdálenosti lokalit jejich výskytu dnes již prakticky nemožné. Stále častěji tak dochází ke křížení příbuzných jedinců, což snižuje životaschopnost populace.
2. Mizí vhodné biotopy a dochází k fragmentaci krajiny
Tetřívci se dříve vyskytovali nejen na horských loukách a rašeliništích, ale i v podhůří. V minulosti byly ale podmáčené louky, rašeliniště a podobná bezlesí odvodňovány pod tlakem intenzivního zemědělského i lesnického hospodaření. Z nížin tetřívci zcela vymizeli a zůstali jen na horách. Ty jsou nyní jejich posledním útočištěm. Pod horami již tetřívci nemají klid ani prostor.
V 70. a 80. letech minulého století v našich pohraničních horách došlo k imisní a kůrovcové kalamitě, kdy byly uschlé lesy masivně vykáceny a to tetřívkovi vytvořilo ideální podmínky k životu. Jeho populace následně dosáhla v 90. letech historického maxima. Nyní po 30 letech hory zarůstají mladým hustým lesem a mnohdy i na místech, kde dříve byl les z důvodu přirozeného podmáčení rozvolněný. Pro tetřívka tak nastává nepříznivá doba.
3. Rušení tetřívků na tokaništích, hnízdištích a zimovištích
je dnes dalším významným negativním faktorem, který tetřívky ovlivňuje. Jizerské hory a Krkonoše jsou významnými turistickými a sportovními destinacemi s několika miliony návštěvníků ročně. S odrůstáním stromků na znovu hustě zalesněných pasekách se tetřívci stáhli k průsekům a cestám. Zde jsou však stále více rušeni turistickým i lesnickým provozem. Už dávno neplatí, že alespoň na jaře, na podzim a v noci je na horách klid.
Jaro
Na jaře lidé ruší tetřívky při toku. Od konce března do začátku května se samci brzo ráno po rozednění shromažďují na tokaništích a bojují o samice. Vítěz se pak s nimi může pářit. Když je někdo vyruší, odletí. Když je někdo ruší opakovaně (např. zásobovací vozidlo, fotografové či ranní běžkaři), nemusí dojít ke spáření a slepička pak snese neoplodněná vajíčka.
Zima
Zima je pro tetřívky dalším kritickým obdobím. Zimu tráví ve vyhrabaných norách ve sněhu a pod větvemi stromů. Jen po ránu a v podvečer ji opouštějí, aby si nasbírali potravu a doplnili zásoby energie. Živí se prakticky jen pupeny stromů a keřů (borůvčím), jehličím nebo i jeřabinami. Každé vyrušení představuje zbytečnou ztrátu energie, vyčerpávající stres a zvýšené riziko napadení predátory. Studie z Alp jasně ukazují, že úroveň stresu roste s blízkostí lyžařského areálu nebo frekventované trasy pro běžkaře.
Léto a Podzim
Léto a podzim nepředstavují tak citlivé roční období. Když tetřívka uvidíme, neznamená to zásadní hrozbu. Při sběru borůvek na konci léta je dobré míti na paměti, že se jimi tetřívek živí a ohleduplně mu něco nechat.
4. Predátoři
Jsou přirozeným faktorem snižujícím stavy tetřívků a zdravá populace si s nimi musí umět poradit. V současné době jsou ale populace predátorů vysoké a pro tetřívčí populaci nacházející se v kritickém stavu představují vážnou hrozbu. Patří mezi ně především lišky, divoká prasata a kuny. Bohužel i v Jizerských horách se už vyskytuje další významný predátor nepůvodní psík mývalovitý.
5. Neviditelné překážky
Lana lanovek a vleků, elektrické dráty nebo pletivové oplocenky chránící lesní výsadby mohou představovat také nebezpečí. Nárazem do nich se totiž tetřívek může zranit s malou šancí na přežití. Proto se v Jizerských horách v místech, kde se tetřívek vyskytuje, realizují pouze oplocenky se zdvojenými ráhny a přidanými vzpěrami, které jsou pro ptáky dobře viditelné. V lyžařských střediscích v Krkonoších se instalují např. plašící závěsy.
Pomoci můžete i Vy. Vše se počítá…
Co se dá pro záchranu a podporu tetřívka dělat?
Omezení vjezdu rolbám?
Občas se šíří zavádějící informace, že ochranáři zakážou kvůli tetřívkovi vjezd rolbám na Jizerskou magistrálu. Jak se tedy věci ve skutečnosti mají? Čtyři poměrně krátké úseky Jizerské magistrály, které procházejí důležitými tokaništi, nebudou po 15. březnu strojově upravovány. Nebude tak docházet k nadměrnému rušení tetřívků v období toku a v předjaří, kdy si po zimě zesláblí tetřívci již intenzivněji shánějí potravu a připravují se na tok. Do půlky března k žádným omezením nedochází. Věříme, že všichni rozumní návštěvníci hor toto malé omezení pochopí, zvláště, existuje-li k trase alternativa.
Omezení strojové úpravy
tratí po 15. březnu
Chránit a podporovat jeho biotopy
Lesy ČR ve spolupráci s Krkonošským národním parkem (KRNAP) a Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) vytvořili celkem 24 tzv. tetřívčích center v Krkonoších a Jizerských horách o celkové rozloze 86 ha. Jedná se především o bezlesí a rašeliniště v centrálních částech hor, ale byly prokáceny i nové potenciálně vhodné plochy a již zaniklá tokaniště. Přihlédnuto bylo k tomu, aby měli tetřívci možnost přeletět z Krkonoš do Jizerek a naopak. Je to zásadní pro zachování genetické kvality populace. Za limit přežití životaschopné populace se považuje cca 100 jedinců. Populace v Krkonoších a Jizerkách čítá aktuálně cca 200-220 jedinců, ale genetická studie už před 10 lety naznačila, že jizerští a krkonošští ptáci se mezi sebou už jen velmi málo kříží, ačkoliv to k sobě mají vzdušnou čarou jen 6 km.
Tetřívčí biotopy se v Jizerských horách vyskytují především na hřbetech náhorní plošiny a v rašelinných pánvích, a to od hranic s Polskem až po jižní úpatí Holubníku, Černé hory, Milířů, Desenského hřebene a Zámků.
Omezit jejich rušení především v rizikových obdobích
(na jaře a v zimě)
Naším cílem je v rámci osvětové kampaně informovat veřejnost o ochraně tetřívků a požádat ji o spolupráci. Stačí svým způsobem málo – respektovat přírodní prostředí a dodržet pár jednoduchých pravidel. Žluté „australské“ cedule upozorňují v horách na přítomnost tetřívka. V těchto oblastech by se lidé měli držet značených turistických tras, nehlučet a mít svého psa na vodítku.
Jak můžu pomoci i já?
SEZNAM PRODEJNÍCH MÍST:
Informační centrum Bedřichov
Informační centrum Desná, Riedelova vila
Informační centrum Josefův Důl
Informační centrum Kořenov – Jizerky pro Vás
Hotel Královka
